Jak velká má být rezerva na nečekané výdaje? Pro každého jiná

Jak velká má být rezerva na nečekané výdaje? Často se uvádí tří až šestinásobek měsíčních nutných výdajů, jenže to je jen výchozí bod. Zaměstnanec s jistým platem vystačí s menší částkou než živnostnice s kolísavými zakázkami. Počítá se s výdaji, které nelze odložit, ne s celým platem. Rezerva pak slouží jako první obrana před drahou půjčkou, kterou byste jinak sháněli ve spěchu.

Od čeho se rezerva počítá

Základem jsou měsíční výdaje, bez kterých se neobejdete. Patří sem nájem nebo hypotéka, jídlo, energie, doprava, pojištění a povinné splátky. Zábava, dovolená a drobné radosti se do základu nepočítají.

Názorná ilustrace: nájem 12 000 Kč, jídlo 7 000, energie 3 000, doprava 1 500 a splátky s pojištěním 2 500 Kč dávají 26 000 Kč měsíčně. Trojnásobek je 78 000 Kč, šestinásobek 156 000 Kč. Čísla jsou vymyšlená, svá spočítáte ze své útraty za poslední tři měsíce.

Hodí se projít výpisy z účtu. Zjistíte, kolik ve skutečnosti utrácíte, a ne jen kolik si myslíte. Rozdíl bývá překvapivý.

Kdy stačí menší rezerva

Menší částka postačí, pokud máte stabilní příjem a nízké fixní výdaje. Pomáhá druhý příjem v domácnosti, protože výpadek jednoho nezastaví celý rozpočet. Podobně funguje bydlení bez nájmu, třeba u rodičů.

Rozumné je také pojištění, které kryje velké události. Pojistka nahradí jen to, co se v ní skutečně ujednalo, takže si pročtěte podmínky. Neplatí to však pro drobné opravy a běžné výpadky.

I tak je dobré mít aspoň jednu měsíční útratu stranou. Bez ní stačí rozbitá pračka a rozpočet je mimo mísu.

Kdy ji mít větší

Větší rezervu potřebují lidé s nepravidelným příjmem. Živnostnice, brigádníci a sezónní pracovníci mají měsíce bez výdělku a rezerva jim má pokrýt i ty. Šestinásobek je pro ně spíš spodní hranice.

Navýšit ji dává smysl také při vlastním bydlení a autě. Střecha, kotel nebo převodovka stojí desetitisíce a přijdou bez varování. Podobně se rezerva zvyšuje s dětmi, které rostou a něco pořád potřebují.

Pozor i na jediného živitele v rodině. Když příjem vypadne, rezerva kupuje čas na nalezení nové práce. Čas je v takové situaci to nejcennější.

Rezerva, nebo splácení dluhů: co dřív

Tady se názory liší. Mnoho poradců doporučuje nejdřív malou rezervu, třeba jednu měsíční útratu, a teprve potom splácet dluhy rychleji. Bez rezervy totiž každý nečekaný výdaj končí novou půjčkou.

Když máte dluh s vysokým úrokem, naopak spěchá jeho zmenšení. Kreditní karta nebo nebankovní úvěr stojí víc, než kolik vynese spořicí účet. Rozdíl mezi úrokem dluhu a výnosem rezervy je ztráta.

Proto kombinujte. Malá rezerva na drobnosti, zbytek volných peněz na nejdražší dluh. Jakmile je dluh pryč, přesměrujte stejnou částku do rezervy.

Jak ji budovat po malých krocích

Začněte částkou, kterou nepocítíte. I tisíc korun měsíčně se za rok změní v dvanáct tisíc. Důležitější než výše je pravidelnost.

• Zřiďte si oddělený účet, ze kterého se nedá platit kartou.
• Nastavte trvalý příkaz na den po výplatě.
• Mimořádné peníze, třeba přeplatek nebo prémii, dejte aspoň z poloviny stranou.
• Částku jednou za půl roku zvyšte.

Dílčí cíle motivují. První metou může být rezerva na jednu opravu spotřebiče, druhou celý měsíc nutných výdajů. Postupně se dostanete k násobkům.

Kdy rezervu použít a kdy ne

Rezerva je na věci nečekané a nutné. Rozbitý bojler, výpadek příjmu nebo účet od lékaře do ní patří. Sleva na telefon nebo dovolená, i když lákavá, ne.

Plánované velké výdaje, jako pojistné na rok nebo vánoční dárky, řešte zvláštním fondem. Jinak rezervu postupně rozkrájíte a v krizi bude prázdná.

Po každém použití ji doplňte. Nejdřív přeruste pravidelný příspěvek na dluhy, pak se vraťte k plánu. Rezerva, která se nedoplní, brzy přestane plnit svůj účel.

Můj tip: Doporučila bych rezervu nejdřív pojmenovat podle konkrétního cíle, třeba „na pračku a lednici“. Pojmenovaný účet se hůř rozpouští v běžných výdajích a vidíte, jak se blížíte k prvnímu milníku.

Zdroje

• Česká národní banka
• Ministerstvo financí ČR